Primas český srdečně zve na Květnou neděli do Katedrály Sv. Víta Doporučený

Vjezd Ježíše do Jeruzaléma Vjezd Ježíše do Jeruzaléma freska z presbytáře kostela „Hosana“ v Betfage (Izrael) Wikipedie
Touto nedělí 25. března 2018, která se nazývá "květná", začíná největší křesťanský svátek - Velikonoce.  Pomineme-li oslavy narození Ježíše Krista na Boží hod Vánoční, jsou Velikonoce připomínkou posledních dní před jeho mučednickým koncem od slavnostního vjezdu do Jeruzaléma na Květnou neděli, přes jeho zatčení na Škaredou středu na hoře Olivetské, jeho odsouzení na Zelený čtvrtek Pilátem Pontským na žádost nejvyššího židovského velekněze Kaifáše, jeho ukřižování na Veliký pátek až po jeho vzkříšení na Hod Boží velikonoční, jeho zmrtvýchvstání a vstup na nebesa 40. den od jeho ukřižování. Název Květná neděle je odvozen na připomenutí palmových ratolestí, jimiž Židé vítali Kristův příjezd do Jeruzaléma. V našich zemích se k tomuto účelu užívá vrbových větviček s částečně rozvitými pupeny, takzvaných kočiček. Celý týden po radostné Květné neděli proto nese již smutné jméno pašijový (latinsky znamená Passio utrpení). Při bohoslužbách se v kostelích předčítá zpráva o Ježíšově  umučení.  V neděli po prvním jarním úplňku však slavíme již radostný okamžik Zmrtvýchvstání Ježíše Krista na  Hod Boží velikonoční. 

Je velkou chybou, že moderní oslavy Velikonoc se díky povinně zavedenému atheismu zločinným komunistickým režimem scvrkly jen na pohanské Velikonoční pondělí s pomlázkou a to ještě ne v každé rodině. Pro naše předky však byly Velikonoce nejdůležitějším svátkem roku, na který se bylo třeba důkladně připravit, a to jak z důvodu náboženského tak i světského. Tím prvním jsou oslavy Zmrtvýchvstání Ježíše Krista a jeho Nanebevstoupení, tím druhým pak příchod jara, probouzející se přírody a začátku práce na polích. Pašijový týden je proto plný tradic, zvyků, ale i povinností, protože každá domácnost se musela na přicházející největší křesťanský svátek Zmrtvýchvstání Krista třetího dne od jeho ukřižování na Boží hod velikonoční pořádně připravit. Ne nadarmo se ujal pojem velký jarní úklid velikonoční. Na vesnicích se dokonce bílily před Velikonocemi chalupy nebo alespoň jejich části a chlévy...

V užším náboženském pojetí se Velikonocemi míní pouze slavnost Zmrtvýchvstání Páně na velikou noc na Bílou sobotu, v níž byl Kristus vzkříšen. Odtud i jejich název. V kostelích se konají v této velké noci na Bílou sobotu slavnostní vigilie v očekávání nedělního Vzkříšení Páně. V širším pojetí se Velikonocemi myslí Velikonoční triduum od Zeleného čtvrtku, Velkého pátku do Bílé soboty a v nejširším smyslu pak celá doba velikonoční, tedy padesátidenní období, které vrcholí svátkem Nanebevstoupení Páně neboli odchodem Ježíše ze země do nebe za svým Otcem a Sesláním Ducha svatého na jeho následovníky tzv. letnicemi.

Bohoslužba Velikonoční vigilie začíná zapálením velikonočního ohně, který symbolizuje vítězství Ježíše Krista nad temnotou a smrtí. Od tohoto ohně se pak zapaluje velikonoční svíce (paškál). Ta je v mnoha kulturách chápána jako znamení života. Zapálená svíce se v průběhu velikonoční bohoslužby noří do křestní vody, je ozdobena znamením kříže a symboly Α a Ω, tj. začátku a konce věků, která představuje Krista. Tato svíce se potom zapaluje po celou velikonoční dobu až do letnic a při každém křtu, aby se naznačilo, že křest patří k Velikonocům. Tato svíce se též rozžíhá při křesťanském pohřbu na znamení toho, že zemřelý stejně jako Kristus prošel branou smrti, a církev se za něj modlí, aby vstal k novému životu s Bohem. 

Ale nepředbíhejme. Vše začíná na Květnou neděli a proto se vraťme k ní.

Květnou nedělí vstupujeme do Svatého týdne, jímž vrcholí postní doba, po které následují Velikonoce, vrchol liturgického roku. Arcibiskupství pražské pořádá v Katedrále Sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Květnou neděli 25.3.2018 slavnostní liturgie, jejichž začátek je nesen v duchu slavného vjezdu Ježíše do Jeruzaléma.

Na začátku slavení liturgie Květné neděle v 10.00 hodin požehná  Jeho Eminence Dominik kardinál Duka, OP, arcibiskup pražský a primas český, ratolestem v bazilice sv. Jiří na Pražském hradě.  Liturgický průvod připomínající Pánův slavný vjezd do Jeruzaléma poté vyjde z baziliky do katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha. Pro lepší zpřítomnění tohoto tajemství dětem pojede v průvodu chlapec na oslíku.

103646

Foto: Lucie Horníková, Člověk a víra

V katedrále bude pokračovat mešní bohoslužba, při které budou provedeny Pražským katedrálním sborem Markovy pašije Františka Holíka v úpravě Zdeňka Pololáníka a Responsorium Jana Dismase Zelenky „In monte Oliveti“.

Květná neděle připomíná nejen radostný a slavný vjezd Krista do Jeruzaléma, ale i blížící se utrpení, smrt a vzkříšení Ježíše Krista. Večer od 19.00 hod. provede v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha Filharmonie Hradec Králové  monumentální pašijové oratorium „Křížová cesta“ od Lukáše Hurníka. Společně s orchestrem se představí významné herecké a další umělecké osobnosti. Koncert pomůže podpořit varhany pro svatovítskou katedrálu. Účinkují: Miroslav Táborský, Otakar Brousek, Michaela Gemrotová (soprán) a Roman Hoza (baryton). Současně vystoupí Kühnův smíšený sbor Bonifantes a orchestr Filharmonie Hradec Králové. Diriguje István Dénes.

Arcibiskup pražský a primas český Dominik kardinál Duka srdečně zve všechny, aby přišli slavit obřady Svatého týdne do katedrály, jejíž oltář je symbolickým středem  arcidiecéze.

 

Pro ty, kteří se nedostanou na Pražský hrad do Katedrály, jsou připraveny další akce:

V Kunratickém lese proběhne od 15 do 16:30 hodin KŘÍŽOVÁ CESTA PRO RODINY. Sraz je u restaurace „Na tý louce zelený“. www.lhoteckafarnost.cz

Od 16:00 - 17:30 proběhnou Pašije podle Jana v podání dramatického kroužku KSK. V KCMT PAŠIJE PODLE JANA – KCMT www.kcmt.cz
 
Číst 8338 krát
Ohodnotit tuto položku
(0 hlasů)
IVANA HASLINGEROVÁ, šéfredaktorka revue FRAGMENTY

Šéfredaktorka  revue Fragmenty:

RNDr. Ivana Haslingerová, CSc., ředitelka Odboru pro styk s veřejností KKČ, (*21.08.1946 v Praze)

Vystudovala SVVŠ v Humpolci (1960-64) a Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor fyzika pevných látek (1964-69). V letech 1970-71 absolvovala tamtéž postgraduální studium za účelem získání titulu RNDr., v roce 1977 tam obhájila disertační práci v oboru fyziky pevných látek a získala titul CSc. Výsledky její kandidátské práce byly využity mj. v Ústavu jaderné fyziky v Řeži u Prahy při studiu slitin kovů tvořících povlaky jaderného paliva v jaderných reaktorech, které jsou vystaveny extrémním teplotním a dalším podmínkám. Pracovala tam jako odborný asistent v letech 1973-74. V letech 1975-93 působila jako vědecký pracovník v Ústavu fyzikální chemie a elektrochemie J. Heyrovského ČSAV. Během své vědecké působnosti publikovala 39 původních vědeckých prací a příspěvků na vědeckých konferencích z oboru studia krystalické struktury a vlastností pevných látek a teoretické kvantové fyziky a chemie. Dvakrát jí byla udělena mimořádná Cena Akademie věd. Od roku 1994, po nedobrovolném odchodu z AV ČR po bezprecendentním zákroku tehdejšího předsedy Akademie věd ČR Rudolfa Zahradníka se věnovala publicistice a od 1997 je šéfredaktorkou revue Fragmenty. Prostřednictvím revue Fragmenty jsou zajišťovány granty a umělecké projekty, neboť je zasílána významným osobnostem ze světa kultury, podnikání a politiky. Náplní revue jsou převážně původní články a rozhovory s významnými osobnostmi. Nikdy nebyla členkou KSČ, neboť komunizmus pokládá za největší neštěstí lidstva. Jejím koníčkem je malování, politika, psaní článků a esejů, počítače, četba, turistika. Je vdaná, manžel Doc. Ing. Jiří Pancíř, CSc., syn Michal Haslinger. Je dcerou Libuše Pamětnické, básnířky a spisovatelky kraje Vysočina.

Email Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Související položky (podle značky)

Právě přítomno: 1178 hostů a žádný člen

Odebírejte Fragmenty

 

Style Setting

Fonts

Layouts

Direction

Template Widths

px  %

px  %