Národ bez možnosti psát a číst ve své řeči není národem Doporučený

Solunští učenci sv. Cyril a Metoděj přinesli našemu národu písmo, křesťanskou kulturu a víru dávající naději Solunští učenci sv. Cyril a Metoděj přinesli našemu národu písmo, křesťanskou kulturu a víru dávající naději snímek - archiv Arcibiskupství pražského
Každoročně se čtvrtého a pátého července u příležitosti svátku Sv. Cyrila a Metoděje scházejí na památném Velehradě nejen věřící, ale i nevěřící napříč kulturním, vědeckým a politickým světem, aby si  připomněli, co pro nás v desátém století tito soluňští bratři udělali. S úctou vzpomínají, že z jejich díla vyrostla nejen naše duchovní a kulturní křesťanská tradice, ale i státní idea. Letošní ročník Dnů lidí dobré vůle byl mimořádně významný díky třem důležitým výročím – 1150 let od smrti sv. Cyrila a  jmenování prvního moravského arcibiskupa sv. Metoděje, 200. výročí jmenování Jana Rudolfa Habsbursko-Lotrinského olomouckým arcibiskupem a 30. výročí svatořečení Anežky České na počátku zásadní změny v naší společnosti v roce 1989. Díky tomu, že velkomoravský biskup Metoděj pokřtil českého knížete Bořivoje a jeho choť sv. Ludmilu, byli tito panovníci přijati za rovnocenné mezi ostatní křesťanské panovníky té doby a náš národ přestal být považován za nevzdělané pohanské barbary. V té době bylo totiž přijetí svátosti křtu nejen církevní, ale přímo státnické gesto. Pohané nesměli ani sedět u jednoho stolu s křesťanskými panovníky, ale na zemi se služebnictvem. Po křtu knížete Bořivoje se jeho česká říše stala uznávaným státním útvarem, stejně jako tehdejší říše Franská, a on i jeho následovníci mohli nárokovat královskou korunu. Bořivoj po křtu přesídlil z Levého Hradce do Prahy a s odvoláním na význam a důležitost státnosti požadoval přemístění arcibiskupství z Velké Moravy do Prahy, k čemuž se váže  legendární Palladium země české. Dá se uzavřít, že PŘÍCHODEM SV. CYRILA A METODĚJE JSME SE STALI STÁTNÍM ÚTVAREM ROVNOCENNÝM OKOLNÍM KŘESŤANSKÝM STÁTŮMSV. CYRIL A METODĚJ PŘINESLI ZÁKLADNÍ IDEU NAŠEHO KŘESŤANSKÉHO STÁTU
 
Cyril a Metoděj naučili tehdy naše do té doby nevzdělané barbarské předky chápat, že víra a rozum se navzájem potřebují a jsou motory růstu životního rozvoje člověka a tím i i celé společnosti. Vysvětlili jim, že  víra je světlo, které jim dává nový pohled na svět a nedovoluje jim rezignovat, propadat pesimismu, ale umožňuje jim v každé situaci mít naději. A mít naději i v těch nejtěžších chvílích je ten největší dar. Není nic horšího, než když člověk zjistí, že je konec, že zemřela poslední jiskřička naděje. A toto poselství soluňských bratrů bychom si měli i my lidé 21. století neustále připomínat. Dědictví víry, které našemu národu předali,  je stále živý dar od živého Boha, je stálou formou života. Je to Boží dar, ne pouze nějaké pro moderní lidi přežité náboženství. Cyril a Metoděj přinesli díky písmu cyrilici Slovanům možnost se s tím, co o Víře stojí v Písmu svatém, seznámit v jejich jazyce. Byl to obrovský dar, který nyní ani neumíme dostatečně docenit. Národ bez možnosti psát a číst ve své řeči není národem, ale žije na úrovni podobné zvířatům.
 
Palladium země české, obrázek Staroboleslavské madony je po staletí jedním ze symbolů české státnosti a jedno z hlavních lákadel letošních Dnů lidí dobré vůle na Velehradě. Vystavení této památky nad hlavním oltářem na Velehradě připomíná letos mimo jiné 1150. výročí od smrti svatého Cyrila a jmenování svatého Metoděje prvním moravským arcibiskupem a také 30. výročí svatořečení Anežky České.  (Obrázek archiv Arcibiskupství pražského(
 
Je neuvěřitelné, co dokáže způsobit jedna z hlediska lidských ději vteřinová návštěva inteligentních lidí a jak ovlivní chod dějin státu po tisíciletí. Všichni vládcové jsou smrtelní a z hlediska dějin vládnou jen na krátký okamžik, ale víra  a Bůh jsou s naším národem po tisíciletí a budou i nadále. A nezlehčí to žádné znevažování totalitními nevzdělanými vládci.  Přesně jak to stojí v poutní Velehradské písni: „Velehrad náš ten rozkvétá, vždy znova, žádná moc nám ho již nerozboří, pokud náš národ v hloubi srdce chová důvěru k Matce, která divy tvoří... Víře vždy věrní budou Moravané, dědictví otců, zachovej, nám Pane.“ 
 
 
Převratný význam příchodu soluňských bratří Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu, z kterého postupně vyrostla naše duchovní, kulturní a státní tradice, si na rozdíl od nevzdělaných komunistických vládců uvědomili po roce 1989 naši současní politici a 5. červenec vyhlásili státním svátkem. Náš stát se tím po půl století komunistického duševního marazmu znovu hrdě přihlásil k jejich odkazu a ke křesťanské tradici. Palladium země české bylo vysvobozeno ze mříží Státní bezpečnosti, do nichž bylo v roce 1950 potupně vzpupnými a nevzdělanými komunistickými vůdci uvrženo a zbaveno všech ozdob i korun. Biskupská konference dala pro něj zhotovit repliky svatováclavských korunek a v roce 2015 při návštěvě Věčného města zvané Ad limina požehnal jeho novým korunkám sám papež František. Potvrdilo to vizi autorů dostavby katedrály sv. Víta, kteří v hlavním chrámovém oknu Nejsvětější Trojice představují Pannu Marii se Svatováclavskou korunou na hlavě. Max Švabinský tímto způsobem po skončení války v roce 1945 symbolicky znázornil návrat svobody a suverenity po nacistické okupaci. Současní politici a církev tím vyjadřují trvalou suverenitu naší země po éře nacistické a po té komunistické zvůle. Věřme, že ji opět získáme vymaněním se z okovů novodobého protektora - EU. 
 

 

Desetitisíce občanů se každoročně schází na památném Velehradě k uctění památky sv. Cyrila a Metoděje, snímek archiv Arcibiskupství pražského
 
 Slavnosti na Velehradě gradují vždy 5. července národní poutí, jejímž vrcholem je dopolední slavnostní bohoslužba. Hlavním celebrantem té letošní byl diplomat Vatikánu, apoštolský nuncius v Česku Charles Daniel Balvoa.  Spolucelebranty byla dvacítka českých biskupů a desítky kněží.
 
 
Apoštolský nuncius v Česku Charles Daniel Balvo, diplomat Vatikánu, který sloužil slavnostní mši na Velehradě | Foto: Roman Verne
 
„Dnes oslavujeme svaté Cyrila a Metoděje, kteří byli posláni po dvou, jako apoštolové v evangeliu. Byli to dva bratři, kteří se vydali na cestu ze svého domova v Soluni a začali hlásat evangelium našim předkům, kteří ještě neznali osobu Ježíše Krista. Vydali ze sebe to nejlepší a dědictví, které nám předali, je úžasné: víra, modlitba, zpěvy, písmo, jazyk, tradice. Dnešní svět se vyznačuje stejnými obtížemi a výzvami, kterým čelily první křesťanské komunity v Korintu. Je zde tolik nespravedlnosti a zlo je ve společnosti skutečně přítomno. Je zde na výběr mnoho různých filozofií a náboženských směrů. My katolíci se, jako svatí Cyril a Metoděj, zavazujeme k tomu, že  dáme to nejlepší ze všeho co máme, abychom hlásali světu slovy i skutky radostnou zvěst evangelia Ježíše Krista. Světu, který hledá cíl a smysl, nabízíme poselství víry, naděje a především lásky. Poslání svěřené církvi vyžaduje oddanost a soustředěný zájem. V dějinách církve se duchovní někdy neřídili poučením daným Ježíšem. Nechali se rozptýlit jinými zájmy - politickou mocí, penězi, pohodlným životem, osobními zájmy, které vrhly stín na integritu poslání, do kterého byli zapojeni. Věřící jsou proto voláni k tomu, aby dávali to nejlepší z toho, čím jsou a co mají, a vyvarovali se všeho, co je rozptyluje a odvádí jejich pozornost od Ježíšovy osoby,“ uvedl mj. ve svém kázání apoštolský nuncius Balvo. 
 
Velehrad je spojen nejen se slovanskými věrozvěsty, ale také se sv. Ludmilou, která zde přijala z rukou Cyrila a Metoděje  spolu se svým manželem českým knížetem Bořivojem křest při návštěvě tehdejší Svatoplukovy Velkomoravské říše. Na mši svaté byla proto vystavena cenná relikvie, lebka sv. kněžny Ludmily, první české svaté a patronky naší země. Jedná se o jeden z nejvzácnějších skvostů Svatovítského pokladu, který je na Pražském hradě k vidění jen jednou v roce, a to 16. září na svátek svaté Ludmily. Ke stému výročí naší země se tak po mnoha staletích vrátila babička patrona naší země svatá Ludmila na posvátný Velehrad.
 
 
Olomoucký arcibiskup Jan Graubner se ve své homilii poohlédl do nedávné minulosti. Upozornil na události předcházející druhé světové válce, nástupu komunismu, pražského jara, sovětské invazi i vzniku samostatné ČR: „Neseme zodpovědnost za skutečnosti, které nahánějí strach nejen tím, že roste politický vliv potomků komunistických diktátorů. Nová tvář marxistické ideologie bere svobodu, rozvrací řád a budí nenávist, zpochybňuje právo na život od početí až do přirozené smrti, rozdílnost muže a ženy nebo právo dětí na bezpečné prostředí opírající se o manželství a věrnost jejich rodičů. Cyril a Metoděj u nás položili základy křesťanské kultury i státnosti. Jsem rád, že tuto kontinuitu nám dnes připomíná přítomnost lebky svaté kněžny Ludmily, která přijala křest od svatého Metoděje. Nejlepší plody našeho národa vyrostly právě z přijetí a uskutečňování Boží moudrosti. Kdo žije za každých okolností z evangelia, které nám přinesli svatí Cyril a Metoděj, dělá to nejdůležitější pro šťastnou budoucnost našich rodin, našeho státu i Evropy."
 
Pan  arcibiskup Graubner připomněl rovněž  zasvěcení našeho národa Panně Marii při cyrilometodějské pouti roku 1993: "Zasvětit se znamená svěřit, odevzdat, dát se nejen do ochrany, ale i plně k dispozici. Zasvětit se Panně Marii znamená rozhodnout se patřit jí, být jako ona, nechat ji působit ve svém životě. Zasvětit se společně znamená společně slíbit, že nechceme žít jen pro sebe, ale také pro Ježíše uprostřed nás, a společně vydávat světu svědectví o něm. Jako společenství chceme být Marií, která dává světu Spasitele Ježíše. To může být nejcennějším darem pro naši společnost, která pak už nebude bez Boha, ale dostane příležitost objevit Boží moudrost, krásu křesťanské kultury a mír plný naděje,“ uzavřel arcibiskup Graubner své kázání. 
 
Na jeho slova plynule navázal obřad vyznání víry s obnovou křestního vyznání a zasvěcením se Panně Marii. „Chceš jako Maria žít podle Božího slova, aby se vtělovalo do tvých skutků? Chceš jako Maria hledat dobro druhých? Chceš jako Maria přispět k povznesení naší kultury úctou ke každému člověku?“ ptal se Dominik kardinál Duka, arcibiskup pražský a primas český, přítomných a 40 tisíc přítomných na otázky odpovídalo svým „Ano“. V závěrečné modlitbě tohoto obřadu pak pan arcibiskup zasvětil Panně Marii a skrze ni Bohu celý národ, „aby v nás i skrze nás mohl budovat své království pravdy, spravedlnosti, lásky a pokoje.“
 

Věřme, že Bůh slyší prosby pana arcibiskupa a nedopustí aby tisíciletou křesťanskou kulturu našeho  národa zničily hordy nevěřících muslimů valících se denně do Evropy.   

Nejnovější od IVANA HASLINGEROVÁ

Související položky (podle značky)

ÚVODNÍ FOTA A VIDEA

Právě přítomno: 610 hostů a žádný člen

Odebírejte Fragmenty

 

NEJVÍCE ČTENÉ ČLÁNKY

Kliknutím na obrázek získáte článek


Style Setting

Fonts

Layouts

Direction

Template Widths

px  %

px  %