Fragmenty - EU JE NEOPRAVITELNÁ
J. Em. DOMINIK KARDINÁL DUKA, OP, arcibiskup pražský a primas český

J. Em. DOMINIK KARDINÁL DUKA, OP, arcibiskup pražský a primas český

Email: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
10. 10. 2019 15:55

Vážený pane nuncie, otče arcibiskupe Mons. Danieli Balvo, děkuji Vám za vedení eucharistické liturgie a za podnětnou homilii v naší české řeči. Děkuji vám všem, kteří jste přijeli na letošní svatováclavské oslavy, nebo je sledujete z televizní obrazovky či rozhlasového přijímače. Je to devadesát let od milenijních oslav mučednické smrti svatého knížete Václava, které znamenaly smír v našem státě a uzdravení po bouřlivých událostech, které vedle radosti z nabyté svobody a smíru, znamenaly také hledání kompromisů a společných kořenů v mnohonárodnostním státě, kterým byla Československá republika.

25. 6. 2019 15:48

V reakci na nehorázná slova pražského primátora Zdeňka Hřiba ,kterými srovnává úsilí o obnovení historické barokní památky Mariánského sloupu s  úsilím komunistické strany o znovupostavení Stalinova pomníku na Letné,  zaslal kardinál Dominik Duka 20. června 2019 panu Hřibovi dopis s žádostí o vysvětlení tohoto barbarského příměru. Uvádíme dopis v plném znění:

4. 1. 2019 14:34
Spolu s otci biskupy Zdeňkem, Václavem a Karlem s prosbou k našim patronům sv. Václavovi, sv. Vojtěchovi, sv. Ludmile, sv. Anežce a všem svatým, kteří platili svým životem, mozoly a krví za život ve svobodě a míru v naší zemi, vyprošujeme vám všem přátelům, nejenom těm z prostředí sociálních sítí, Boží požehnání i do Nového oku 2019 ve jménu Otce + i Syna + i Ducha Svatého +
In Spiritu Veritatis,
Dominik kardinál Duka
30. 9. 2018 9:39

Rok s rokem se sešel a jsme opět zde ve Staré Boleslavi, kde jsme před rokem ukončili oslavy jedenáctistého výročí narození svatého knížete Václava spolu s papežem Benediktem XVI. Setkání s mladou generací bylo velkým překvapením: pro Svatého otce, pro nás všechny. Papež sám mluvil o významu své návštěvy zde ve Staré Boleslavi. Bilance oněch uplynulých dvaceti let není jen bilancí materiálních a ekonomických úspěchů, které zde nepochybně jsou, ale i jistým hodnocením duchovní orientace mladé generace. S radostí a určitou hrdostí můžeme konstatovat, že trvalé duchovní a morální hodnoty hrají v jejím životě nezastupitelnou roli. Jsme zde na místě, kde ještě mladý kníže sv. Václav prolil svou krev za ideály a zásady, které byly tak vzdálené každodennímu všednímu životu v Čechách desátého století. Ano, ideál je vždy vzdálený; čím je položen výše, tím lépe. Vzpomínáme rádi na náročné trenéry a přísné profesory.

27. 4. 2018 8:08

Při slavnostní mši svaté v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v době repatriace kardinála Josefa Berana 21. dubna 2018 a v předvečer svátku sv. Vojtěcha Dominik  kardinál Duka pronesl odvážná slova, která by se měla tesat do kamene. Životní cestu sv. Vojtěcha a kardinála Josefa Berana pojal jako obhajobu lidské svobody, zápasu s otroctvím spolu s vytrvalým úsilím o láskyplné rodinné soužití. Oba jeho předchůdci řešili totéž, co opět řešíme my, a co může způsobit morální kolaps. Podle otce kardinála je dnes znovu a znovu v sázce totéž co v době Vojtěchově a po 2. světové válce v době Beranově. Nastala paralýza demokracie. Dokladem toho je, že ve chvíli, kdy vlast vítá kardinála Berana po 70 letech nuceného exilu, její prezident Miloš Zeman je hostem na sjezdu zločinné a zavržení hodné komunistické strany, která i přes ostudnou volební porážku dožaduje stále většího podílu na moci. Je to velmi zřetelné znamení hodiny, aby zaznělo rozhodné slovo. Primas český Dominik kardinál Duka proto nad rakví kardinála Josefa Berana a před lebkou sv. Vojtěcha pozvedl hlas: "Nemlčel kardinál Beran, nesmím mlčet ani já. Mám povinnost zvýšit hlas a křičet!" Uvádíme jeho zásadní sdělení nejen všem katolíkům, ale všem občanům, v plném znění a prosíme, aby se nad ním zamysleli než bude pozdě:

10. 4. 2018 15:20

„Máme přece svobodu“, tvrdí polští divadelníci, kteří hrají hru o svatém Janu Pavlu II., papeži, jehož jméno zná celý svět a díky kterému zná celý svět i Polsko. „Je to žumpa“, říká o hře jeden z polských poslanců, o hře, o které všichni mluví, ale skoro nikdo ji neviděl. Papež je tu vylíčen jako obhájce pedofilů a další nechutné podrobnosti „uměleckého díla“ není třeba uvádět. Ne, sám jsem hru neviděl a ani bych ji vidět nechtěl. Jde o kritiku papeže, nebo katolické církve? Bojím se, že ne tak docela. Jde o peníze, o skandál, který ono „umělecké“ dílo provází. Mám rád umění, dokonce i to současné a možná k údivu mnohých i blízkých spolupracovníků často obdivuji díla nová, neotřelá, nekonvenční. Je to věc vkusu. Ale troufám si říci že rozpoznám, kdy někdo provokuje pro provokaci samu, proto, aby se o něm mluvilo, ne proto, že by pociťoval potřebu představit dílo, které se vymyká běžnému chápání. Co však nesnáším a co pokládám za hanebné je způsob, kdy se tzv. umělci vezou na vlně samoúčelných provokací, protože jejich vlastních „originálních“ děl by si málokdo povšimnul.

10. 4. 2018 6:42

Radost z letošních Velikonoc násobí přenesení ostatků mého velkého předchůdce na svatovojtěšském stolci, kardinála Josefa Berana, z Říma do Prahy. Je vskutku symbolické, kdy k jeho návratu dochází. Dovolte mi připomenout, kdo se to vlastně vrací. Josef Beran odešel po maturitě do semináře v Římě, po vysvěcení v roce 1911 se vrátil. Záhy se stal rektorem pražského semináře, učil a vychovával. Neohroženě se postavil proti nacismu. Škola nelidskosti, lidské solidarity a ekumeny se pro něj odbývala na Pankráci, v Terezíně a Dachau. Vrátil se domů klidný a poučený o tom, co je v člověku. Na podzim 1946 se stal arcibiskupem pražským. Byl účastníkem pohřbu prezidenta Beneše a ano, sloužil Te Deum po zvolení Klementa Gottwalda. Tento akt vyměnil za slib, že bude propuštěno více než 70 kněží, kteří ovšem ani ne za půl roku byli opět ve  vězeních, a  za  slib zachování církevního školství. Netrvalo dlouho a došlo k policejnímu zásahu při slavnosti Božího Těla a arcibiskup byl internován. Sdílel tak osud primasů ostatních zemí s komunistickým režimem, kardinálů Mindszentyho, Wyszyńskiho a Stepinace.

10. 4. 2018 5:48

Radost z letošních Velikonoc násobí přenesení ostatků mého velkého předchůdce na svatovojtěšském stolci, kardinála Josefa Berana, z Říma do Prahy. Je vskutku symbolické, kdy k jeho návratu dochází. Dovolte mi připomenout, kdo se to vlastně vrací. Josef Beran odešel po maturitě do semináře v Římě, po vysvěcení v roce 1911 se vrátil. Záhy se stal rektorem pražského semináře, učil a vychovával. Neohroženě se postavil proti nacismu. Škola nelidskosti, lidské solidarity a ekumeny se pro něj odbývala na Pankráci, v Terezíně a Dachau. Vrátil se domů klidný a poučený o tom, co je v člověku. Na podzim 1946 se stal arcibiskupem pražským. Byl účastníkem pohřbu prezidenta Beneše a ano, sloužil Te Deum po zvolení Klementa Gottwalda. Tento akt vyměnil za slib, že bude propuštěno více než 70 kněží, kteří ovšem ani ne za půl roku byli opět ve  vězeních, a  za  slib zachování církevního školství. Netrvalo dlouho a došlo k policejnímu zásahu při slavnosti Božího Těla a arcibiskup byl internován. Sdílel tak osud primasů ostatních zemí s komunistickým režimem, kardinálů Mindszentyho, Wyszyńskiho a Stepinace.

ÚVODNÍ FOTA A VIDEA

Odebírejte Fragmenty

 

NEJVÍCE ČTENÉ ČLÁNKY

Kliknutím na obrázek získáte článek


Style Setting

Fonts

Layouts

Direction

Template Widths

px  %

px  %