Fragmenty - Donald Trump splnil většinu slibů voličům za jediný rok

Donald Trump splnil většinu slibů voličům za jediný rok ^Doporučený

sobota, úno 10 2018
Napsal(a) IVANA HASLINGEROVÁ, šéfredaktorka revue FRAGMENTY

Tisk Email

Prezident Trump dokázal za rok víc než Obama za dvě volební období snímek archiv Bílého domu

Den 8. listopad 2017 byl pro USA přelomovým bodem. Do jejich čela nastoupil po levicovém muslimovi Baracku Husajnovi Obamovi prezident opírající se o vlastenectví, patriotismus, víru v Boha a především ve své vlastní nezávislé rozhodování. Jeho zvolením demonstrovali Američané svůj odpor vůči odtrženosti a nafoukanosti vládnoucích politických tříd ve Washingtonu. Odpor vůči snaze současných politiků o globalizaci všech států světa. Američané si přáli, aby se USA staly opět vůdčí silou a nezávislým státem. Američanům se zamlouvaly sliby Donalda Trumpa, že se pokusí jejich zemi vrátit bývalý punc a obdiv světové jedničky, že se bude věnovat domácím tématům a přestane se zabývat nesmyslnými nápady evropských politiků od levicového liberalismu feministických a genderových hnutí, environmentalistického šílení celoplanetárního boje s klimatem a velice nebezpečného multikulturalismu vedoucího ke stěhování afrických států do Evropy. A zejména s rukou na bibli slíbil, že očistí planetu od smrtelně nebezpečného Islámského státu. Trump si zkrátka uvědomil, že dnešní Západ ztrácí svůj civilizační hodnotový řád, že musí Ameriku vrátit ke kořenům, dokud je snad ještě čas. Že musí obhajovat tradiční hodnoty obyčejných amerických občanů a jejich rodin, jinak že nastane hodnotový kolaps nejen USA, ale celého Západu. Co se mu z těchto obrovských snů podařilo za první rok ve funkci dokázat?

1. Donald Trump dokázal především velice důležitou věc pro rozvoj americké ekonomiky tím, že snížil daně nejvýrazněji od doby vlády Ronalda Reagana. Snížil je tak, že se do USA stěhují firmy dokonce z daňových rájů i sousedního Mexika. Oba prezidenti se totiž jako vystudovaní ekonomové moudře drželi a drží ekonomických pouček svého učitele, nobelovského ekonoma Miltona Friedmana, který hlásal: "Když se ekonomice nevede, snižte daně!". A nejen hlásal. Ve funkci ministra financí Kalifornie za doby, kdy byl jejím guvernérem Ronald Reagan, zdvojnásobil Friedman tímto způsobem její rozpočet. A Ronald Reagan se jeho myšlenkami řídil i jako americký prezident, což Americe přinášelo prosperitu.

2. Donald Trump se odmítl podílet na Pařížské dohodě o klimatu, populistickém a chybném ekologickém projektu, který v roce 2015 podepsalo 195 států. Jejím základem je udržet globální oteplování co nejblíže hranici 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předindustriální érou. „Dohoda je handicapem pro ekonomiku USA. Smlouva zvýhodňuje jiné země na úkor Američanů. Nechceme, aby se nám ostatní světoví lídři smáli. Už to dělat nebudou,“ uvedl Trump po jejím vypovězení. Tímto krokem ušetří USA ročně 110 bilionů dolarů vyhozených na nátlak německé kancléřky Merkelové na její nesmyslný Kjótský protokol, podle něhož prý se tak zabrání zvýšení teploty za sto let o půl stupně Celsia. Ta se na Twitteru sice okamžitě ohradila: „Je mi líto rozhodnutí amerického prezidenta. Je nutné věnovat nadále veškeré síly globální klimatické politice, která uchrání Zemi.“ Ale peníze od USA tím nezískala. Vlády Francie, Německa a Itálie patolízalsky vydaly společné prohlášení, ve kterém vyjádřily politování nad Trumpovým rozhodnutím. Trump nazval Evropskou unii "organizací pro prosazení německých zájmů", Brusel "pekelnou jámou" a "špinavou dírou": „Když se podíváte na EU, je to Německo. EU je v podstatě jen nástrojem pro německé zájmy. Proto jsou Britové tak chytří, že odešli. S kancléřkou Merkelovou budu zacházet jako s prezidentem Putinem- tedy bilaterálně, nikoliv jako kancléřkou celé EU," a odjel s tím, že zájmy jeho země jsou mu nade vše.

3. Migrační politika Merkelové je podle Trumpa neštěstí. Z EU kvůli ní odejde více zemí než Velká Británie, protože „lidé migranty nechtějí“. Brexit pochválil a slíbil, že se USA brzy domluví s Británií na obchodní dohodě, která bude skvělá a on se na ni těší. Donald Trump se odvážil velmi správného rozhodnutí. Oznámil, že USA ukončí svoji účast v tzv. Globálním kompaktu o migraci, který v roce 2016 přijalo Valné shromáždění OSN a podle něhož členský stát má možnost se „dočasně relokačního mechanismu neúčastnit. V takovém případě musí za každého migranta zaplatit ve prospěch státu, který žadatele namísto něho přijal, 250 000 eur. „Amerika sice nekončí svůj štědrý přístup k migraci, ale její rozhodnutí o migrační politice musí být vždy činěno pouze Američany a nikým jiným než Američany,” protestoval proti diktátorskému paktu o migraci Trump. Jeho postoj ostře kontrastuje s aktuální situací v EU, která vloni na jaře předložila Nařízení stanovující kritéria a mechanismy povinné pro každý členský stát EU v otázce přijímání a usazování migrantů na svých územích (tzv. Dublin IV).

4. Příspěvek USA na obranu Evropy považuje Trump za "zastaralý" a "nevýznamný", i když na druhou stranu pro USA je NATO velmi důležité ve stabilizaci zemí, které plodí terorismus, tak v ochraně před nekontrolovanou migrací. Je však jen pět zemí, které platí, kolik mají, a USA na ně nebudou doplácet. Pokud chtějí i ostatní členové jeho ochranu, musejí platit tolik, kolik se při vstupu do něj zavázaly. Rusku nabídl konec ekonomických sankcí výměnou za vzájemnou dohodu o redukci jaderných zbraní. Z výše popsaného je zjevné, že Trump nechápe Evropskou unii jako partnera, ale spíše jako protivníka, kterého je třeba oslabovat. Chce zavést restrikce na cestování do USA z EU , oznámil dovozní tarify na německá auta ve výši 35 procent a varoval konkrétně firmu BMW před stavbou továrny v Mexiku.

5. Pokud jde o slib, že zničí na celé planetě bestiální Islámský stát, tak zatím boj s ním plní. Ze svých hlavních sídel Sýrie a Iráku byl za pomoci Ruska vypuzen a věřme, že boj s ním bude nakonec dokončen. Jiná věc je, jak si poradí s tím, že Německo jeho vojáky mezi ostatními migranty neodlišuje a oni se do něj vesele stěhují. Ale to je na jiný článek.

Z hlavních slibů zatím nepostavil zeď s Mexikem a nezrušil Obamovu zdravotní reformu. Na obou věcech ale pracuje a bojuje za ně. Zavedením nízkých daní Mexiko oslabuje, neboť z něj odcházejí automobilky a firmy do USA, takže nakonec bude muset s ním jednat. A o zdravotní reformu se statečně rve s liberály. Konec konců i prezidentu Reaganovi Kongres neschválil 70 zákonů a přesto se zapsal do dějin nejen USA, ale celého světa zničením komunismu. Pokud se povede prezidentu Trumpovi zničit největší nebezpečí planety, Islámský stát, pak mu bude patřit dík všech slušných lidí světa.

Lze uzavřít, že i přesto, že americká levicová média dělají vše pro to, aby vyvolala konflikt mezi Trumpem a celým světem, a naši zpravodajové v USA jim patolízalsky přikyvují, že si „Trump neví s vládnutím rady“, „že je zmatený a chaotický“ a „jeho návrhy jsou tak katastrofální, že je není třeba brát nijak vážně“, Trumpovy činy ukazují, že on nikdy nebude akceptovat, že by měl být pouhou figurkou, která plní novinové titulky. A použiji-li známých slov Bible "Podle ovoce poznáte jich...", pak i přes všechny možné štvanice médií a neomarxistických přívrženců Obamy a Clintonové, Trump nese dobré ovoce.

Číst 9598 krát	Ohodnotit tuto položku 1 2 3 4 5 (0 hlasů)
Zveřejněno v SVĚT

IVANA HASLINGEROVÁ, šéfredaktorka revue FRAGMENTY

Šéfredaktorka revue Fragmenty:

RNDr. Ivana Haslingerová, CSc., ředitelka Odboru pro styk s veřejností KKČ, (*21.08.1946 v Praze)

Vystudovala SVVŠ v Humpolci (1960-64) a Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor fyzika pevných látek (1964-69). V letech 1970-71 absolvovala tamtéž postgraduální studium za účelem získání titulu RNDr., v roce 1977 tam obhájila disertační práci v oboru fyziky pevných látek a získala titul CSc. Výsledky její kandidátské práce byly využity mj. v Ústavu jaderné fyziky v Řeži u Prahy při studiu slitin kovů tvořících povlaky jaderného paliva v jaderných reaktorech, které jsou vystaveny extrémním teplotním a dalším podmínkám. Pracovala tam jako odborný asistent v letech 1973-74. V letech 1975-93 působila jako vědecký pracovník v Ústavu fyzikální chemie a elektrochemie J. Heyrovského ČSAV. Během své vědecké působnosti publikovala 39 původních vědeckých prací a příspěvků na vědeckých konferencích z oboru studia krystalické struktury a vlastností pevných látek a teoretické kvantové fyziky a chemie. Dvakrát jí byla udělena mimořádná Cena Akademie věd. Od roku 1994, po nedobrovolném odchodu z AV ČR po bezprecendentním zákroku tehdejšího předsedy Akademie věd ČR Rudolfa Zahradníka se věnovala publicistice a od 1997 je šéfredaktorkou revue Fragmenty. Prostřednictvím revue Fragmenty jsou zajišťovány granty a umělecké projekty, neboť je zasílána významným osobnostem ze světa kultury, podnikání a politiky. Náplní revue jsou převážně původní články a rozhovory s významnými osobnostmi. Nikdy nebyla členkou KSČ, neboť komunizmus pokládá za největší neštěstí lidstva. Jejím koníčkem je malování, politika, psaní článků a esejů, počítače, četba, turistika. Je vdaná, manžel Doc. Ing. Jiří Pancíř, CSc., syn Michal Haslinger. Je dcerou Libuše Pamětnické, básnířky a spisovatelky kraje Vysočina.

Email Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.